Scott Addict RC cestovní kolo

Od minulého zimy bylo už napsáno hodně o modelu Addict RC. Především bylo možné referovat o spoustě pozitivních věcí. Pro konečný závěr však chyběly letní teploty a pár kilometrů navíc v sedle.
Mezitím byly i tyto body splněny a nepřekvapivě se potvrdilo jedno:
Addict RC je zábava, více než se očekávalo, a je těžké se s ním rozloučit.
Bohužel však i dlouhodobý test má jednoho dne svůj konec a elegantní Scott se musí brzy vrátit do Švýcarska.

Ponechat si ho, nebo ne? Otázka, která mi už týdny před blížícím se okamžikem rozloučení ležela v hlavě. Mnoho důvodů hovořilo pro koupi Scottu; jen pár jich bylo proti. A jako vždy pro mě bylo těžké se rozhodnout.
Co tedy udělat, aby mi rozhodnutí šlo snáze? Můj nápad byl poměrně jednoduchý: strávit pár dní se Scottem na cestách, takříkajíc na rozhodovací misi.
Cílem bylo zjistit, zda je Addict RC navzdory svým lehkým závodním genům vhodný i na dobrodružství. Jinými slovy: obstojí v ultimátním testu i s trochou zavazadel na kole? Protože například absolvovat Ötztalský cyklistický maraton by pro Scott bylo příliš snadné.

Po dosažení cíle etapy následovala pro Addict RC dvoudenní pauza. Poté pokračovala cesta ve dvou etapách s přenocováním v Delémontu z Freiburgu im Breisgau do Fribourgu ve Švýcarsku. Podél malebných svahů údolí Rýna s jeho třešněmi, vinicemi a mnoha malými vesničkami tvořenými hrázděnými domy, až se na počátku splavného Rýna v třpytivém červnovém horku na horizontu objevila silueta Basileje.
Naštěstí je v této oblasti mnoho veřejných pitných fontán. Bylo tedy snadné se dostatečně zásobit tekutinami, protože teploměr v těchto dnech rád ukazoval 30 stupňů a více ve stínu.

Po menším bloudění centrem Basileje cesta pokračovala kousek přes Francii a přes Juru s jeho strmými skalními stěnami a úzkými cestami, kolem Bielského jezera a zemědělsky orientovaných kopců mezi Bernem a Fribourgem.
Kdo se někdy ocitne v okolí Fribourgu, měl by navštívit toto město s 40 000 obyvateli. Jeho středověké zdi jsou malebně zasazeny vysoko nad zákruty řeky Saane a nad všemi věžemi, fontánami, mosty a kaplemi bdí katedrála sv. Mikuláše.
Nedaleko hlavního města stejnojmenného kantonu nastal čas odbočit do sídla společnosti Scott v Givisiezu – domnělého místa vrácení Addict RC. V ostrém kontrastu k historickému centru Fribourgu se sídlo firmy leskne nejmodernější architekturou a všemožnými technickými vychytávkami.

Procházka halami připomněla, kolik inovativních nápadů Scott v posledních desetiletích realizoval a jak široká je jejich sportovní produktová paleta.
Všechno začalo hliníkovými lyžařskými holemi, nyní na mnoha místech (alespoň u kvalitních kol) nahradil tento materiál karbon jako preferovaný materiál – podobně jako u ikonického Scott Endorphin Hardtail, který byl uveden na trh kolem roku 1996. Nebo u nového a neuvěřitelně lehkého Addict RC, který mě téměř o 30 let později bezpečně přivedl sem.
Ale tajnými hvězdami jsou pro mě modely Scott Spark, s nimiž Nino Schurter pocitově vyhrál nespočet závodů. Progresivní a inovativní, toto duo člověka a stroje v posledních letech posunulo hranice horské cyklistiky.
Prohlídka budovy a pozitivní energie zaměstnanců zanechaly dojem. Jedno je jasné: Ne každý má pracoviště s takovou atmosférou.

Rozhodnutí "nechat si nebo vrátit?" stále ještě nepadlo. Až dosud si Addict RC vedl skvěle a bez problémů zvládl i jízdu s bagáží. Navzdory sportovní pozici na kole byla jízda pohodlná a bezbolestná. Přesto jsem po všech těch zážitcích potřeboval ještě pár dní v sedle, abych mohl posunout své limity dál.
Po krátké zastávce u Scottu a malém výletu na Tour de Suisse ve Schwarzsee jsem pokračoval směrem k Rakousku. Trasa z Fribourgu vedla přes Gurnigelpass do Thunu a vlakem přes Lötschberg.
Na vyvrcholení cesty, Velká Scheidegg - Grimsel, už nohy neměly dost síly a času bylo příliš málo. Ale jízda přes Gurnigelpass to více než vynahradila. Panorama z vrcholu průsmyku s výhledem na Thunersee a Eiger/Mönch/Jungfrau v pozadí bylo jedinečné.

Pokračovalo se přes Furkapass vysoký 2 429 m. V ubytování mi bylo doporučeno udělat krátkou odbočku na Grimselpass, a skutečně se těch pár extra výškových metrů plně vyplatilo.
Následně trasa vedla do Andermattu, přes Oberalppass a poté podél Rýna směrem na Bregenz. Myšlenka určit Bodamské jezero jako cíl vznikla vlastně až během cesty. Tak se Rýn neúmyslně stal věrným společníkem na mé cestě.

Vysokohorské krajiny a velkolepé výhledy stály za tu námahu a s Addict RC, i přes zavazadla, bylo snadné stoupat. Krásným, i když krátkým úsekem byla jízda po úzké silnici vysoko nad Rýnskou soutěskou mezi Ilanzem a Bonaduzem.
Cestou do Churu jsem si většinou vybíral cyklostezku, která sice obsahuje několik štěrkových úseků, ale s 30 mm širokými plášti nepředstavovala žádnou velkou výzvu. Bezdušová sestava z plášťů Schwalbe a ráfků Syncros fungovala skvěle, během cesty nebylo ani jednou potřeba dofukovat.
Bez defektů jsem pokračoval dál Rýnským údolím, až jsem nakonec dorazil k Bodamskému jezeru. Z krásného Lindau jsem se pak vydal vlakem přímo zpět do Vídně.

Pro mě to byl zajímavý experiment cestovat na silničním kole. 30 mm široké pláště umožnily občasné krátké odbočky na štěrkové cesty, které byly vítaným zpestřením oproti některým silnicím s hustým provozem. Gravel bike nebo MTB však zůstanou volbou pro budoucí cesty. To ale rozhodně není kvůli švýcarskému stroji, nýbrž jednoznačně kvůli osobním preferencím.
Přesto je dobré vědět, že Addict RC nemá problém s trochou zavazadel na svých bedrech. A téměř mimochodem mě bezpečně a bez defektu provedl pěti zeměmi.

Velkou obavou bylo, zda kvůli hlubokému kokpitu nebudou problémy s krkem nebo zády. Ale nic takového se nestalo. Také tvar řídítek nezpůsobil žádnou bolest v rukou a zápěstích.
A i přechod mezi posedem na silničním kole a gravel biku nebo MTB, který v minulosti často vyžadoval delší dobu přizpůsobení, byl s lehkým Scottem bezproblémový.

Bylo tedy těžké najít ještě nějaké důvody, které by hovořily proti Scottu. Ve výsledku nakonec nezůstalo několik důvodů, ale pouze pár: kupní cena a jednoznačně příliš hlučný DT Swiss EXP volnoběh.
Volnoběh už nějak ztiším a co se týče ceny … no, zavřu oči a projdu tím.
Protože všechno ostatní na tomto silničním kole je opravdu povedené. Ergonomie, geometrie, jízdní vlastnosti a nízká hmotnost jsou špičkové. Nadčasový design spolu se spolehlivou výbavou tvoří pomyslnou třešničku na dortu.

Na stará kolena mě jízda na silničním kole se Scottem opět opravdu baví. Povzbuzuje vás, aniž by působil hekticky a agresivně, a to je to skvělé na novém Addict RC.
Více už k tomuto kolu, nyní mému kolu, není co dodat. Proto na tomto místě už jen hodně zábavy s fotografiemi!