Baranski Enterhaken a 76projects držák na computer

Až do před několika lety vypadaly všechny aerodynamické řídítka tak nějak podobně. Byla zde základní řídítka spolu s brzdovými pákami, podložky pro ruce a prodloužení s řadicími páčkami. Ať už z hliníku nebo karbonu, cenově to bylo nějak zvládnutelné a většina dílů pasovala na všechna kola se standardním 1 1/8" sloupkem vidlice. Mezitím má každý výrobce kol, který si na sobě zakládá a dokáže vyrobit odpovídající množství, vlastní proprietární kokpit na triatlonovém nebo časovkářském kole. Řazení je elektronické a to, co tehdy stálo pár set eur, nyní stojí vždy čtyřmístnou částku a pasuje pouze na toto jedno konkrétní kolo.
Křížová kompatibilita? Vyloučeno.

O úroveň výš se nacházejí tuningové komponenty, jako jsou speciální prodloužení, opěrky pro paže nebo dokonce individuálně přizpůsobené kokpity. Bez ohledu na to, zda jsou laminované z karbonu nebo vytištěné z titanu, cenově zde není žádný horní limit. Přínos ve formě "dodatečně ušetřeného času" je však ve většině případů homeopatický – nebo draze zaplacené "marginal gains". Kromě toho, že takové věci nejsou omezeny jen na jeden model kola, ale hodí se pouze pro jednoho sportovce v jedné specifické pozici – od této chvíle už není možné nic nastavovat. A jen tak na okraj: Pokud nosná část dovezená z Velké Británie nebo USA a/nebo absolutní unikát z dílny kutila selže, je otázkou, kdo ponese odpovědnost. Nemluvě o tom, že již více než jeden nadšenec pro tuning narazil na dovozní daň a clo, což potěšení ještě více prodražilo.

Pro většinu z vás to není relevantní, ale přesto stojí za úvahu: UCI má přesné předpisy, jak velké a plošné mohou být komponenty řídítek, a také, že nejsou povoleny jednodílné varianty, ale musí to být nutně dvě oddělená prodloužení. Do budoucna to bude ještě komplikovanější, protože brzy nebudou potřebovat individuální UCI logo jen rámové sety, ale i kokpitové díly, a pak již nebudou povoleny žádné individuální úpravy.

Jde to ale i jinak, a to tím, že se zamyslíte nad svou pozicí a jak ji můžete doladit tak, abyste ji mohli udržet co nejlépe a bez omezení po celou vzdálenost. Protože jezdec, zejména jeho čelní plocha, je tím, co stojí nejvíce wattů, a právě zde lze dosáhnout největších zlepšení. Největší výhoda, kromě aerodynamických zisků: nestojí to hned celý svět.

Montáž je velmi jednoduchá. Háček přiložíte těsně k příslušné páčce nebo tlačítku řazení na prodloužení, upevníte ho ideálně černou lepicí páskou (ta drží i zde pevně a měla by být součástí každé dílny) a přes něj přidáte vrstvu přizpůsobené gripové pásky nebo omotávky. Gripová páska je mimochodem součástí balení. Kdo montuje verzi pro mechanické řazení, může pomocí dvou výřezů v gripové pásce také zajistit čistý a estetický vzhled.

A kdo například jezdí na Canyon Speedmax, kde jsou na tomto místě namontovány gumové návleky od Ergonu místo omotávky řídítek, může zde háky jednoduše zasunout a připevnit páskou.

Tento držák je modulárně sestaven. Lze jej pomocí distančních podložek a díky zoubkovanému upínání přesně přizpůsobit vzdálenosti mezi nástavci a požadovanému sklonu, například aby se displej neleskl. Připevňuje se oboustranně pomocí silného suchého zipu, který upevňuje dva plastové držáky na trubce. Protože však držák přichází do kontaktu s nástavcem pouze čtvrtinou oblouku, hodí se i pro oválné a jiné speciální tvary.

Navíc lze počítač natočit tak, aby byl dobře čitelný v aero pozici. U obzvláště úzkých nástavců může být problémem otáčení počítače pomocí bajonetového uzávěru. Pro tento případ lze držák rozšířit o vložku „No Turn“, kde se k aretaci pouze překlápí malá páčka a není nutné otáčet celý počítač o 90 stupňů.

A kdo jezdí buď se světlem, GoPro kamerou, nebo takovými aerometry jako Notio, může držák rozšířit dolů o takovýto úchyt.
Britové také mysleli na extrémně úzká nastavení – držák lze namontovat na šířku od středu ke středu až 65 milimetrů.

Oba díly najdete, stejně jako spoustu dalšího rychlého vybavení, na derbaranski.shop

Baranski jezdí na aerodynamických řídítkách už více než 20 let a za tu dobu viděl spoustu trendů přicházet a odcházet, některé těsně balancující na hranici nesmyslu, jiné tuto hranici dokonce překročily. Pro časopis triathlon působí jako recenzent (tester) a to, co dnes ještě anonymně testuje na severoněmecké nížině, se možná za pár měsíců objeví sériově na trhu.

Paralelně provozuje derbaranski.shop, intenzivně se věnuje tématu ladění řetězů a právě vyšlo druhé vydání jeho knihy "Cyklistika v triatlonu a časovkách", která se věnuje všemu, co souvisí s rychlou jízdou na aerodynamických řídítkách. Sportovně má mimo jiné na svém kontě vítězství na "King of the Lake" i na Monster časovce, a jako master se stále drží mezi amatéry, pokud jde o časovky. Mimochodem, Baranski má také křestní jméno: Marcus.