Recenze cyklovozíku Veolo 2.0: hmotnost a cena

Zajímavost: Autorka BB NoMan ve svém soukromí důsledně ignoruje mladší i úplně nejnovější revoluce v cyklistice. Její osvědčená sestava pro každoroční aktivní dovolenou s celou rodinou a dobrovolně nastavenou no-car-policy v krásném Salzkammergut: dvě trekingová kola značky KTM z minulého vývojového tisíciletí – bez proudu, bez baterie, bez kudrlinek; cyklovozík od Thule – starý a opotřebovaný, zato všestranný; a k tomu Woom odpovídající aktuálnímu věku dítěte.
Jenže pak milovaný Thule padl za oběť plamenům. První pokus o Salzkammergut bez zeleného veterána se ukázal jako neuspokojivý, protože: Jak nacpat všechny ty věci na dlouhé dny mezi horami a jezery do pouhých čtyř brašen? Kam při koupání pověsit ručníky, aby uschly, a propocené dresy, aby vyvětraly? Jak dopravit na prázdninový dům velký nákup na dva týdny hodování? A čím odvézt potomka domů, když už nebude chtít šlapat sám?

Alespoň poslední problém se mezitím vyřešil. Když má NoMan junior motivaci, ujede dnes svým předkům raz dva. Když nadšení opadne, přijdou ke slovu tažná lana – nehledě na to, že žádná osmiletá holka na světě už se do Thule Chariot nevejde.
Pro letošní léto tak zůstala otázka přepravy zavazadel. O to naléhavější, že domácí i prázdninovou výbavu nově rozšířil stand-up paddle – trochu odlehčený a skladnější model Lite, aby se dal, no jasně, ještě rozumně převážet i na kole; ve výsledku je to však pořád plnohodnotný SUP (plus dvě pádla), a ne dětská nafukovací matrace.

Tisková zpráva Johanna Schmidta z května letošního roku proto přišla jako na zavolanou. Jednatel Veolo v ní představil svůj přepracovaný vozík, kterému měla crowdfundingová kampaň na Kickstarteru pomoci dozrát do sériové výroby.
„S dotazy, zájmem o recenze produktů či žádostí o další informace se kdykoli ozvěte. Vždy vám rád naslouchám,“ slíbil průmyslový designér ve své zprávě. A slovo dodržel.
NoMan zase ke své zastaralé prázdninové sestavě přidala také své ultramoderní (tak přece!) Trek Fuel EX-e. Zaprvé totiž materiály pro média připisovaly Veolo 2.0 vyslovenou kompatibilitu s e-biky, což bylo samozřejmě potřeba vyzkoušet. A zadruhé s rostoucím dítětem matka rozhodně nemládne ani se nestává zdatnější, což bylo při občasném odtahování v poslední době citelně znát …
V poklidném Bad Goisern se nakonec spojilo vše, co mělo po následující tři týdny – ty další už ve Waldviertelu, kde vznikla také většina fotografií z recenze – patřit k sobě: jednostopá kola, dvoustopý vozík a tříčlenná rodina.

Na papíře dokázal Veolo 2.0 očividně přesvědčit okamžitě: Crowdfundingový cíl 120.000 eur byl s přesnou částkou € 185.997,- nejen dosažen, ale výrazně překonán. Pro všechny, kdo si už nepamatují technické detaily, případně se jim teď nechce znovu číst celou prezentaci Bikeboardu, přinášíme stručně to nejdůležitější:

Veolo 2.0 je modulární odpružený cyklovozík určený pro kola s ráfky o velikosti 20 až 29 palců, který zaujme maximální nosností 60 kg při vlastní hmotnosti pouhých 6,7 kg.
Oproti předchůdci byl dvoustopý vozík cíleně přepracován: hliníkový rám je nyní o 10 cm užší a o 10 cm delší, což má v kombinaci s optimalizovaným rozvorem a nízkým těžištěm (světlá výška pod textilní korbou: 16 cm) zajistit mimořádně stabilní jízdu. Včetně kol upevněných pomocí praktických nábojů Quick-Lock měří na šířku maximálně 68 cm, a projede tak všude, kam se vejdou i běžná cyklistická řídítka – přesto základní korba pojme dvě přepravky nápojů nebo velké euroboxy.

Technickým jádrem je koncepce tlumení podvozku. Patentované, CNC frézované a kované nezávislé zavěšení umožňuje oběma kolům propružit nezávisle na sobě. Tento systém doplňuje nenáročné elastomerové odpružení integrované v rámu, které zajišťuje progresivní tlumení a lze je přizpůsobit různé míře zatížení (5-45 kg/40-60 kg).
Pro připojení k tažnému kolu spoléhá model na rovněž přepracovaný spojovací systém podle osvědčeného principu Thule. Oproti předchozímu modelu tato spojka pořádně zhubla a nyní váží už jen 65 gramů (podle výrobce je nejlehčí na trhu), lze ji pohodlně a bleskově ovládat jedinou rukou, a dokonce je uzamykatelná.

Doslova nosnou roli hraje odolná textilní korba vyztužená karbonem a kaučukem, která poskytuje pevnou oporu a chytře kombinuje lehký ripstopový materiál s rychleschnoucí síťovinou, přes niž mohou kapaliny jednoduše odtékat.
Vpředu chrání rám před poškozením integrovaný odkláněč, který zároveň brání tomu, aby se mezi kolo a vozík dostaly cizí předměty. Konstrukci rámu doplňuje integrovaná podpěra, díky níž lze vozík odstavit ve stoje – a tady budou uživatelé jednostopých vozíků nejspíš závidět.
Výbavu završuje chytrý doplněk: díky kompatibilnímu nástěnnému držáku (€ 39,-) lze naplocho složený vozík skladovat svisle na ploše přibližně jednoho metru čtverečního.

Vraťme se ke scénáři našeho praktického zkoušení popsanému v úvodu: hlavním cílem bylo rodinné pendlování od jezera k jezeru, respektive z jednoho místa ke koupání na druhé, někdy jednoduše po trase z bodu A do bodu B, která byla nejpřívětivější k dítěti, jindy však také v podobě „skutečného“ cyklistického (a horského) výletu s náročností odpovídající věku, po němž měl následovat skok do chladivé vody.
Do vozíku proto putovalo vše, co otec, matka a dítě pro takové dny potřebují: pikniková deka, ručníky, knihy, hračky (do vody), pořádná zásoba jídla, plavky a pantofle, nabíječka a/nebo Range Extender, pokaždé také pláštěnky a dlouhé kalhoty, pevné boty, denní batoh, lékárnička a podle podoby plánovaného přístupu k vodě také zabalený SUP včetně příslušenství.
Se stand-up paddlem už bylo ve žluté brašně trochu těsno, jeho poměrně štíhlý obal se do ní však v zásadě (na délku) ještě tak tak vešel. Bez boardu nabízel samozřejmě nepromokavý Veolo Bag 2.0 z hlediska prostoru čirý luxus.

Brzy jsme ocenili, že obrovskou hlavní komoru lze pomocí dvou přepážek se suchými zipy rozdělit na tři stejně velké oddíly – oddělení nákladu je zkrátka oddělení nákladu. Drobnosti, upínací popruhy, nářadí a všelicos dalšího jsme ukládali do dvou bočních kapes na kratších stranách, kde se daly snadno znovu najít. Pro silnější pocit bezpečně uloženého nákladu by jim během jízdy prospěl zip; ve skutečnosti nás však ani jeden kus zavazadla nikdy ani náznakem neopustil.
Velmi flexibilním řešením je kombinace rolovacího uzávěru a křížem vedené pružné šňůry, kterou lze napnout pomocí brzdičky. Zaručuje rychlý přístup, nepromokavé uložení i účinnou kompresi a podle potřeby může maximalizovat prostor v brašně nebo nahoře upevnit další zavazadla, oblečení a podobně.

Brašna se všemi výztuhami, poutky, polstrováním, popruhy a oky působí celkově velmi robustně a kvalitně zpracovaná. Montáž pomocí úchytů Fidlock je hračka hotová raz dva. Jen její přenášení v naloženém stavu by navzdory polstrovanému ramennímu popruhu mohlo být vzhledem k rozměrům pořádnou výzvou – my jsme se tomu svědomitě vyhnuli, na přepravu nákladu je koneckonců vozík.
Jedinou výtku k brašně máme ke dvěma bočním popruhům na přenášení. Ty mají tendenci drhnout o kola. Pomohl by patent nebo něco podobného, co by je zafixovalo a naše improvizované řešení s upínacím popruhem poslalo do výslužby.

Spíš ze zvědavosti než z nutnosti jsme sadu pro vodní sporty využili také při návštěvách výhradně „domácích pláží“ u Hallstättersee, respektive Kamp, vzdálených vždy přibližně pět kilometrů. Nafouknout a vyfouknout SUP je koneckonců tvrdá práce. Možnost občas si ji ušetřit a vyrazit rovnou od domu s připraveným boardem má tedy své kouzlo – o veskrze neobvyklém bytí v roli Long Vehicle ani nemluvě.
Téměř vždy jsme však vozili třmeny nástavby Long Load – a nejen proto, že jejich montáž byla v jednom případě ztuha a titěrná*. Sloužily jako praktická pomůcka při tlačení, tyč na oblečení, konstrukce pro zastínění i šňůra na prádlo, a proto v rodinném hlasování o nejoblíbenější příslušenství získaly plný počet bodů.

*Společně s produktovým designérem Johannem Schmidtem jsme jako příčinu problémů s upevněním u našeho prototypu identifikovali otvory, které nebyly do trubky vyvrtány přesně uprostřed. Jak zakladatel Veolo ujistil, nástroje pro opracování trubek byly ještě optimalizovány, takže v sériové výrobě už se zde nic nezasekne.

Když z kola uděláte přepravník o téměř přesně trojnásobné délce a dvojnásobné hmotnosti, nevyhnutelně přijde o své původní jízdní vlastnosti. Johann Schmidt proto takto dlouhé vozidlo nedoporučuje ani na dlouhé vzdálenosti, ani do náročného terénu. Inspirací pro jeho vynález byly zřejmě krátké cesty na pláž nebo pendlování mezi místem nalodění a vylodění.
Přesto bylo až s podivem, jak suverénní a především obratný zůstal NoManin E-MTB navzdory XXL přívěsku – k otočení stačila třeba jednopruhová silnice plus krajnice. Zpočátku se člověk bál, že se odlepí od země na každé nerovnosti, ale důvěru v gravitaci & spol. získal zpět velmi rychle. A stejně rychle, jako se už viděl kličkovat a houpat ze strany na stranu, překvapeně zjistil: vždyť ono to jde!
Samozřejmě všechno s mírou a rozumem. Taková souprava nesnáší ani prudké změny tempa, ani zatáčení bez použití mozku. Vyhnuli bychom se s ní městskému provozu stejně jako frekventovaným cyklostezkám či silnicím. Ale osamělá polní cesta do Untersee, šotolinová cesta vinicemi nad Kampem – proč ne? Pokud zůstávají rychlost a sklon jakž takž konstantní, jede se překvapivě bez problémů. A ty pohledy ostatních jsou vážně k popukání.

Mnohem častěji jsme používali krátkou oj a více či méně těžký náklad ve žluté brašně. A právě tady se Veolo 2.0 záhy ukázal jako po všech stránkách povedený celek.
First things first: Opravdoví trailoví aficionados mohou dvoustopému přívěsu vytýkat omezenější průchodnost terénem, protože jednostopý snáze následuje kolo zejména přes překážky ležící v cestě. Sedm let každodenního používání i dovolených s Thule Chariot ale NoMan naučilo, že stabilita při parkování bez kola je přinejmenším stejně důležitá, použitelná funkce dětského kočárku či vozíku zásadně rozšiřuje možnosti využití a často zmiňované zachytávání o překážky je spíš teoretický problém. Když člověk volí stopu a rychlost s předstihem, zvládnou dvoukolové koncepty překvapivě mnoho. V neposlední řadě proto, že těžiště leží nízko a jízdní vlastnosti tažného kola tak zůstávají jako obvykle.
Veolo 2.0 k tomu přidává ještě jednu věc: díky šikmo postaveným kolům se zdá převrácení za jízdy nemožné. Poctivě jsme se o něj pokoušeli – marně.

Plánování tras se ale v zásadě řídilo snahou neznechutit NoMan juniorovi cyklistiku. Proto (zatím) žádné extrémy, pokud jde o technickou náročnost, povrch nebo sklon svahu jedním či druhým směrem. Většinu zvolených tras by šlo v pohodě a příjemně zvládnout i na gravel biku: udržované šotolinové cesty, romantické pěšiny přes louky, vedlejší silničky s minimem provozu, známé cyklostezky a jen občas krátké pasáže přes kořeny a kamení. Veolo 2.0 jsme tedy v tomto ohledu rozhodně na hranice jeho možností nedostali.
Jeho skvělé jízdní vlastnosti však byly znát od první chvíle i v soft módu. Seděl pevně na zemi a hbitě následoval kolo – žádné vybočování, žádné podkluzování. I když byl terén tu a tam trochu drsnější nebo hlubší (highlight: štěrkové koryto na břehu Traunu), působil přívěs přesvědčivě stabilně. Především ale vždy pracoval s tažným kolem, nikdy proti němu. Kdo zná ono "škubání" ve spojce a pohupování vpřed a vzad, které se objevuje vždy v protifázi k záběrům do pedálů, zejména při jízdě ze sedla: s Veolo 2.0 nic takového.
Právě v kombinaci s e-bikem má tahle vlastnost cenu zlata: odpálit to v režimu Turbo, přeletět překážku na Boost, typicky binární charakter při rozjezdu ... s Veolo, které vždy působí jako součást tažného kola, si lze představit cokoli.

Zhruba 20 kg navíc E-MTB nijak zvlášť nerozhodí, ani když jde o Lite model. Potvrzuje to i spotřeba baterie. Při brzdění samozřejmě neuškodí počítat s přidanou hmotností včas. Tvrdit ale, že se brzdná dráha výrazně prodlouží, by bylo přehnané.
Jinak tomu bylo s trekingovým kolem, které NoMan jen tak pro legraci rovněž vytáhla na dvě krátké vyjížďky s přívěsem. Náhoda tomu totiž chtěla, že v KTM stále zůstala osa se spojkou pro Thule. Rychle vyměnit uchycení a mohlo se vyrazit – byť poněkud přiškrceně. Jednak se Veolo 2.0 už citelně zavěsil do lýtek, která na něj teď byla úplně sama. A jednak kvůli skromné šířce a vzorku plášťů trekingového kola na některých strmých šotolinových pasážích rychle skončila legrace, respektive trakce – jak do kopce, tak z kopce.

Když už je řeč o osách, spojce a uchycení. Na těchto a mnoha dalších prvcích je vidět, jak důkladně si lidé z Leipzig promysleli prakticky každý detail svého přívěsu. A skutečnost, že při jeho sestavování ještě nebyl k dispozici žádný návod, a přesto bylo všechno rychle hotové, dokazuje, jak intuitivní jsou jejich řešení.
Dokonce i technickým naháčům typu NoMan jsou například okamžitě srozumitelná vysvětlení standardů os a provedení patek rámu na produktové stránce, takže i ten největší nešika pochopí, jak spojku namontovat a co k tomu potřebuje.
Stejně samozřejmé jsou všechny ty krásné zacvakávací mechanismy, od jištění kulové hlavice oje přes magnetické upevňovací body Fidlock až po náboje Quick-Lock, díky nimž lze kola nasadit nebo sundat během několika sekund.

Jedině konec oje poskytl materiál k rodinným diskusím. Podaří se vůbec někdy hned napoprvé omotat kevlarové lanko, které slouží jako nouzové jištění, kolem rámu a protáhnout ho smyčkou tak, aby malá kulička nezačala otravně viset a chrastit, nebo se dokonce nezamotala do brzdového kotouče? Toto řešení převzaté z jachtingu se osvědčilo už u předchůdce a funguje dobře, vzkazuje Johann Schmidt. V případě potřeby je nutné lanko zkrátit na vhodnou délku, aby se nedostalo do kola nebo kotoučové brzdy. Bereme – jenže do zapůjčeného materiálu na review holt stříhat nemůžeme.
Dále se jinak superchytrý stojánek ukázal jako příliš slabý a při pokusu přívěs odstavit se pravidelně sklápěl. Při bližším pohledu však nejspíš nebyl problém v samotném nerezovém třmenu, ale spíš v jeho držáku. U prototypu jde zatím jen o jednoduchý 3D výtisk, v sériové verzi však bude výrazně zesílen, aby plastový díl zátěž vydržel.

Ať už jako dvoukolový nákupní vozík, mobilní loděnice, nebo spolehlivý expres pro plyšáky: možnosti využití Veolo 2.0 s brašnou a setem pro vodní sporty jsou stejně pestré jako zábavné. Díky působivé kapacitě na jedné straně a nádherně ujeté nástavbě Long Load na straně druhé je promyšleným parťákem pro nejrůznější dovolenkové aktivity, od přejíždění mezi jezery až po velký nákup. V kombinaci s dalšími moduly má nejspíš potenciál stát se i hrdinou velkoměsta a psí chůvou.

Lehký, obratný a stabilní nový přívěs přesvědčí na krátké vyjížďce i velké cestě skutečně skvělými jízdními vlastnostmi. Nikdy nepůsobí jako cizí těleso, ale vždy jako spolupracující součást systému, a zároveň se zdá být konstruovaný natolik robustně, že bez reptání zvládne i dlouhé, náročné cesty.
Ve spojení s intuitivním ovládáním a jen několika málo výtkami, které se navíc – až na popruhy dřoucí o zem – při sériové výrobě nejspíš všechny samy rozplynou, je tento nováček žhavým tipem pro fanoušky dvoukolových přívěsů s přidanou hodnotou.